Kouření patří k největším rizikovým faktorům pro zdraví dásní, zubů a sliznic. Zánětu přímo nahrává — a zároveň tlumí jeho první příznaky. Dásně kuřáka totiž z počátku nekrvácejí, takže se na začínající problém přijde až pozdě. Kouření zvyšuje riziko zánětu a zhoršuje jeho odhalení.
Kouření výrazně zvyšuje riziko gingivitidy, tedy zánětu dásní. Pokud se zánět neléčí a rozšíří se z dásní na celý závěsný aparát zubu (parodont), vzniká parodontitida (parodontóza). Při ní dochází k rozpadu tkání a hrozí ztráta zubů či celého chrupu. U kuřáků má nemoc rychlejší průběh a hojení tkání bývá komplikovanější. Zrádné je, že kouření zároveň maskuje varovné signály: toxické látky z cigaret (klasických i elektronických) dásně „stahují" a zhoršují jejich prokrvení. Při začínajícím zánětu tak dásně kuřáka nekrvácejí a včas nevarují. Zánět se proto často odhalí až v pokročilejším a závažnějším stadiu. Kdo kouří, měl by proto dásním a zubům věnovat zvýšenou péči, včetně pravidelných prohlídek u stomatologa a dentální hygieny. Jen tak lze počínající onemocnění zachytit včas a předejít vážným komplikacím.
Jak kouření škodí dutině ústní
Cigaretový kouř je směsice agresivních chemických látek s nepříjemným zápachem. Kuřáci proto častěji trpí zápachem z úst. Kouř také vysušuje dutinu ústní a oslabuje ochrannou funkci slin, které hrají důležitou roli při zdraví dutiny ústní. Dásně kuřáků jsou náchylnější k zánětlivým onemocněním a chemikálie z cigaret vytvářejí prostředí příznivé pro růst některých druhů bakterií. Týká se to všech tabákových výrobků, včetně e-cigaret. Již více než 40 let je známo, že kouření patří mezi hlavní rizikové faktory rakoviny dutiny ústní — může postihnout jazyk, dásně, mandle, rty, sliznici tváří, slinné žlázy, čelist i hltan. Kuřáci mají riziko nádorů dutiny ústní až 10× vyšší než nekuřáci. V kombinaci s alkoholem je riziko 35× vyšší než u nekouřících abstinentů. Kouření výrazně zvyšuje riziko vzniku parodontózy a zrychluje její průběh. U kuřáků jsou častější komplikace při implantologických zákrocích — delší doba hojení, vyšší riziko nepřijetí implantátu a jeho kratší životnost. Kuřákům se pomaleji hojí rány, což platí i pro rány po stomatochirurgických výkonech (například po vytržení zubu).
Jak může pomoci ENZYMEL
Jako první krok doporučujeme modrou antimikrobiální řadu ENZYMEL INTENSIVE 35 — s chlorhexidinem působí proti bakteriím, jedné z příčin chronického zánětu. Pro dlouhodobé posílení slizniční imunity ji pak střídejte s červenou řadou ENZYMEL PARODONT.
Zubní pastu používejte minimálně 2× denně, mukoadhezivní gel nanášejte několikrát během dne (po vyčištění zubů, ale i v jeho průběhu). Praktickým pomocníkem při snaze přestat kouřit může být suchý gel ENZYMEL Parodont ve formě mukoadhezivních pastilek — rozpouštějí se v ústech několikrát denně, zaměstnají ústa a pomalu se tvořící gel s proteolytickými enzymy pomáhá obnovovat přirozené prostředí pro regeneraci dásní a sliznic. V ústech vydrží až 1 hodinu a může pomoci i s nervozitou z potřeby „dát si něco do úst".
Základem pro zlepšení stavu dutiny ústní — ať už jde o zápach z úst, vznik a rychlejší rozvoj zánětlivých onemocnění nebo jejich obtížnější hojení — je důsledná a pravidelná hygiena. To nejlepší, co ale pro zdraví svých dásní a zubů můžete udělat, je přestat kouřit.